spolkem Zachraňme koupaliště byl v dubnu t.r. nalezen zajímavý artefakt – kámen s
letopočtem „1937“. I pro mne, jakožto geodeta, to byla již geodetická archeologie a
proto si nález zaslouží trochu vysvětlení a zasazení do kontextu doby.
Vlivem hospodářské činnosti a někdy i vandalismu docházelo a stále dochází k
poškození povrchové stabilizace trigonometrických bodů. Pro zachování použitelnosti
trigonometrické sítě proto bylo a stále je nutné provádět její údržbu. Při jedné takové
údržbě došlo k výměně poškozeného kamene. Vzhledem k tomu, že váha tohoto
kamene může být cca 100 kg, byl zřejmě poškozený kámen z prozaických důvodů
zahrabán pouze několik metrů od své původní polohy.
My jsme tento kámen vyzvedli, zpřístupnili a vrátili do života již jen jako žulový patník
se zajímavou historií.
Pro ty z Vás, které zajímá, k čemu tento kámen sloužil, přikládám několik zajímavostí
o tomto trigonometrickém kameni ve výslužbě a jeho původním účelu.
Obdobnými kameny byly označovány body trigonometrických sítí, které se začaly
vytvářet začátkem 19. století. Vytváření trigonometrických sítí nejenom na území
bývalého Rakouska - Uherska byl rozhodující počin pro tvorbu skutečně kvalitních
map. Do této doby byly mapy pouhé obrázky, které byly kresleny podle vyprávění
kupců, záznamů mořeplavců nebo účastníků vojenských výprav. V 18. století byly
vytvářeny především pro vojenské účely mapy v měřítku 1 : 28 800, které byly již
přesnější, ale stále neměly pevný geometrický základ, tj. trigonometrickou síť. Na
rozhraní mezi jednotlivými mapovými listy byly velké rozdíly a deformace zobrazené
situace.
o tomto trigonometrickém kameni ve výslužbě a jeho původním účelu.
Obdobnými kameny byly označovány body trigonometrických sítí, které se začaly
vytvářet začátkem 19. století. Vytváření trigonometrických sítí nejenom na území
bývalého Rakouska - Uherska byl rozhodující počin pro tvorbu skutečně kvalitních
map. Do této doby byly mapy pouhé obrázky, které byly kresleny podle vyprávění
kupců, záznamů mořeplavců nebo účastníků vojenských výprav. V 18. století byly
vytvářeny především pro vojenské účely mapy v měřítku 1 : 28 800, které byly již
přesnější, ale stále neměly pevný geometrický základ, tj. trigonometrickou síť. Na
rozhraní mezi jednotlivými mapovými listy byly velké rozdíly a deformace zobrazené
situace.
Vytvoření trigonometrické sítě umožnil a současně si vynutil technický a hospodářský
rozvoj v 19. století. První a rozhodující požadavek na tvorbu kvalitních map ovšem
vznesli vojenští stratégové. Spolu se snahou vytvořit objektivní podklad pro výběr
pozemkových daní, rozhodl císař František II. patentem z 23. prosince 1817 o
zahájení prací na vojenské triangulaci a triangulaci pro stabilní katastr. Triangulační
práce v závislosti na postupu mapování trvaly více jak půl století.
Jeden z trigonometrických bodů, který v této době vznikl, byl umístěn cca 20 metrů
severozápadním směrem od stávajícího trigonometrického bodu č. 24 Na Vinici na
kótě 295. Na území Čech bylo těchto bodů 2623.
Po vzniku Československé republiky bylo započato s budováním trigonometrické sítě
navržené výhradně pro nově vzniklý stát. Síť má vlastní souřadnicový systém a v
tomto systému byla vytvořena nová trigonometrická síť nazvaná – Systém jednotné
trigonometrické sítě katastrální.
Při budování této sítě byly některé body původní císařské triangulace použity, ale
většina bodů byla umístěna a stabilizována nově. Dochované body původní císařské
triangulace byly nově zaměřeny a použity pro porovnání původních map Stabilního
katastru se současnými mapami.
Tolik k historii a účelu starého vysloužilého kamene, který si můžete prohlédnout u
Observatoria na vyhlídce Na Vinici.
Jaroslav Rydlo
spolek Zachraňme koupaliště
Žádné komentáře:
Okomentovat